Coloradský rančerský kůň
Zasvěcení
Ačkoliv jsou američtí koně proslulí rozmanitostí svého zbarvení, přece jen i zde existují pouhá tři plemena vyznačující se skvrnitým zbarvením. Jsou to appaloosa, americký pony a coloradský rančerský kůň. Appaloosa pravděpodobně ovlivnila Colorado Rangera. Ovšem pro zapsání do plemenné knihy coloradského rančerského koně není zbarvení nejdůležitější podmínkou, tou je rodokmen, sahající k některé z uznaných zakladatelských linií.
Původ a historie:
V roce 1878 navštívil generál Ulysses S. Grant tureckého sultána Abdul Hamida v Constantinopoli (dnešním Istanbulu) a dostal od něj darem dva koně, čistokrevného bílého araba z kmene Saklaví-Gidran jménem Leopard (nar. 1873) a berbera, modrého bělouše Linden Tree (nar. 1874). Grant tyto koně odvezl do Ameriky a tam je Randolph Huntington použil k šlechtění lehkých tažných koní, které chtěl nazvat americo-arab. Tento projekt neuspěl, a tak byli oba koně posláni do Nebrasky na Colbyho ranč, kde kryli místní klisny, některé skvrnité nebo strakaté. Jejich potomci měli výborné vlastnosti a vypadali velmi zajímavě. Celou skupinu těchto koní získal A.C.Whipple z Kit Carson county v Coloradu.
Teprve tam došlo k cílevědomému šlechtění nového plemene. Whipple objevil bílého hřebce s černýma ušima jménem Tony, který byl výsledkem příbuzenské plemenitby. Leopard byl jeho dvojnásobným dědem. Tento kůň byl využit k liniové plemenitbě. Whippelova rodina linii trvale udržovala, ale o vznik plemene se výrazně zasloužil i Mike Ruby z ranče Lazy J. Bar, který koupil syna Tonyho, hřebce jménem Patchese a berbera Maxe po Waldron Leopardovi. Ty použil jako hřebce zakladatele neobvyklého plemene s neobvyklým zbarvením. V roce 1934 bylo plemeno uznáno a dostalo pojmenování colorado rangers a byla založena asociace chovatelů těchto koní. Jejím prezidentem byl až do své smrti roku 1942 Mike Ruby. Díky svému zvláštnímu zbarvení ze tito koně značně rozšířili a dostali se dokonce i do Jordánska, kde se chovají v královském hřebčíně v Ammánu.
Využití
Coloradský ranger byl vychován jako pracovní kůň, s ohledem na potřeby hlídkové služby, lesníků a rančerů chovajících skot v hornaté oblasti státu Coloradu a přilehlých krajů. Tuto úlohu plní znamenitě, ale čím dál tím více si získává oblibu jako kůň jezdecký a přehlídkový. Jeho nápadné zbarvení je totiž velmi atraktivní a oblíbené i při jezdeckých podnicích jako jsou rodea. Jsou také velmi oblíbeni u milovníků westernového ježdění.
Coloradský rangerský kůň je idelální zvíře pro turistiku na koni, protože bezpečně obstojí i v těch nejdrsnějších a nejneschůdnějších oblastech a nedá se poplašit šelmami nebo neobvyklými přirodními jevy. Vyhovuje ovšem jen zkušeným a zdatným jezdcům. Jsou to koně velice tvrdí, houževnatí a obratní, mají skvělý orientační smysl, jsou neúnavní a vydrží bez vody déle než kterékoliv jiné plemeno koní, kromě brumbyů. Díky těmto neobvyklým vlastnostem získávají zájem milovníků koní z celého světa, avšak vzhledem k přísným podmínkám chovu není snadné si toto plemeno opatřit, a proto se dostávají jen do nejlepších hřebčínů za nemalé částky. Chovná základna totiž není nijak široká a američtí chovatelé žárlivě střeží své nejlepší chovné kusy.
Povaha:
Kupodivu povaze tohoto koně nevěnovali chovatelé velkou pozornost. Po orientálních koních zdědili tito koně velkou inteligenci, tvrdost, úžasnou živelnost, američtí předkové je vybavili robustní silou, obratností v pohybu v terénu, vytrvalostí a odvahou. Ovšem tito koně jsou značně sebevědomí a temperamentní a vyžadují pevnou ruku a cit pro ovládání. Jsou často poměrně agresivní a hřebci nejsou právě snášenliví. Rovněž klisny jsou velmi srdnaté a dovedou tvrdě bránit hříbata nejen před přirozenými nepřáteli, ale i před lidmi. Osvědčují se nejen při práci s dobytkem, ale také při pohybu v neschůdném terénu, protože mají skvělý orientační smysl a vynikající rovnováhu. Jsou skromní a dovedou se přizpůsobit drsným podmínkám. Nejsou lekaví a střelba a jiné hluky jim nevadí. Při dobrém výcviku obstojí i při náročných policejních či vojenských akcích.